Stop nepřiměřené administrativní zátěži vinařů!

Vážení kolegové, vinařky, vinaři a jejich obchodníci,

s ohledem na poslední vývoj kolem vyplňování průvodních dokladů při uvádění vín na náš trh a s vědomím, že se jedná o výrazný a nekoncepční zásah do fungování našich vinařství si Vás dovolujeme pozvat na setkání se členy Výboru Vinařské asociace ČR.

Setkání se uskuteční ve čtvrtek  18.9.2014 v prostorách Restaurace Maděřič v Moravském Žižkově od 12:00.
Je nám úplně jasné, že průběh letošního vinobraní je jedinečný, v nelichotivém slova smyslu, ale tato siuace nesnese příliš odkladu. Prosíme tedy o hodinu vašeho drahocenného času, doufejme, že se nám vrátí dvojnásob.

Cílem tohoto krátkého setkání bude mimo jiné formulovat požadavek pro MZe  na zamezení dopadů této nepřiměřené administrativní zátěže spojené s výkonem státní správy pro poctivé vinaře a jejich obchodníky.

Tato pozvánka platí pro všechny, kteří chtějí přispět k této změně!!

Vaši účast prosím potvrďte na info@vinarskaasociace.cz

za výbor Vinařské asociace ČR

Josef Valihrach
Petr Marek
Jiří Maděřič

Průvodní doklady, proč?

Vážení kolegové,

v několika posledních týdnech čelíme všichni obrovskému administrativnímu zatížení v souvislosti s šíří a formou požadovaných průvodních dokladů při uvádění vín na vnitřní trh ČR.

Je až neuvěřitelné, jak odlišná jsou prohlášení představitelů jednotlivých institucí k této problematice stejně tak, jak je zarážející, že Vinařská asociace ČR je zřejmě jediným spolkem,

který se změně současného stavu intenzivně věnuje.

Při prvním zasedání nově vzniklé mezirezortní Komise k problematice černého trhu s vínem představitelé VA ČR na základě doporučení úředníků Ministerstva zemědělství ČR se snažili navrhnout zjednodušení

průvodních dokladů a upozornit, že kroky vedoucí k omezení černého trhu nesmí zasáhnou zejména poctivé vinaře a jejich zákazníky .

Ve svém návrhu však zůstali zcela osamoceni a to přesto, že zde byli přítomni také představitelé SVČR. Diskuse byla následně představiteli MZe ukončena s tím, že není vhodná na toto fórum.

Vinařská asociace ČR nechápe postup SVČR ani MZe a proto dnes prostřednictvím své datové schránky iniciovala návrh na změnu, resp. na zjednodušení průvodních dokladů. Dokument najdete v příloze.

Je zajímavé, že Svaz vinařů ČR se na svých stránkách o nově vyžadovaných povinnostech nezmiňuje a ani je nekomentuje.

Aktivita SVČR se soustředila na seminář v NVC kam pozvala odborníky, kteří budou metodicky vysvětlovat, jak vyplňovat příslušné kolonky nesmyslných průvodních dokladů.

Vážení kolegové necháme na Vás, aby jste posoudili sami proč Ministerstvo zemědělství nevyužilo možností, které dává Evropská komise jednotlivým členským státům,

totiž používat odlišné průvodní doklady pro uvádění vína v rámci vnitřního trhu členského státu tedy ČR.

Vážení kolegové, často při našich jednáních na MZE slyšíme argument, že SV ČR hají zájmy většiny vinařů v ČR. Pokud si to nemyslíte podpořte nás!!

s díky

VA ČR

Petr Marek

Příloha

Vyjádření VAČR ke kontrolnímu zjištění NKÚ

Stanovisko VAČR k závěrům NKÚ uvedeným v Informaci z kontrolní akce NKÚ č. 13/36

(Peněžní prostředky vynakládané na služby, jejichž cílem je podpora zemědělských produktů a potravin na tuzemském trhu)

Vinařská Asociace ČR (VAČR) vítá ukončení kontrolního šetření NKÚ a s uspokojením konstatuje, že závěry NKÚ v plném rozsahu potvrzují konzistentní dlouhodobá stanoviska VAČR týkající se financování projektů podpory vína na tuzemském trhu. Závěry NKÚ totiž mj. poukazují na roli Vinařského fondu, který při správě a využívání značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ a ochranných známek „Svatomartinské“ a „Růžové.cz“ porušoval opakovaně zákon. Zejména šlo dle závěrů NKÚ o neprůhledné vynakládání prostředků bez uzavřených smluv a bez zadávacích řízení, čímž jako subjekt s odpovědností veřejného zadavatele VF nepostupoval podle zákona o veřejných zakázkách. V důsledku těchto vad nebyly následně vyhodnoceny dopady a přínosy pro cílové skupiny kampaní, resp. dokonce nebylo díky použitým pravidlům ani možné takové vyhodnocení vůbec provést.

VAČR dále s uspokojením konstatuje, že NKÚ u kontrolovaných značek zjistil takové nedostatky, které dle jeho vyjádření zpochybňují opodstatněnost dalších veřejných výdajů na tyto značky. Jedním z cílů činnosti VAČR je totiž upozorňovat na neopodstatněnost existence Vinařského fondu, neboť jako správce prostředků určených tuzemskému vinařství dlouhodobě neplní efektivně své zákonem stanovené cíle.

VAČR v minulém období k situaci financování podpor propagace vína poskytla veřejně řadu vyjádření a podala podněty k prošetření konkrétních případů podpor, přičemž poukazovala na to, že kořeny vadného jednání tkví mj. v personálních vazbách některých vinařských institucí a profesních sdružení na Vinařský fond. Ze strany oficiálních činitelů Vinařského fondu a bohužel též Svazu vinařů sklidila VAČR za tyto aktivity nepřiměřenou až hysterickou kritiku, kdy byla ústy jejich zástupců opakovaně ostouzena a označována za nevýznamnou skupinu potížistů a rebelů majících destrukční cíle. Závěry NKÚ však nyní poskytly aktivitám a postojům VAČR plnou legitimitu a VAČR bude ve svých aktivitách pokračovat s nesníženou energií.

VAČR využívá této situace, aby opět upozornila na pochybný systém financování podpory tuzemského vinařství, neboť je zřejmé, že provázanost VF, SVČR a dalších institucí nevede k otevřenému reflektování situace, nýbrž k reakcím, které i po odhalení nezákonných postupů Vinařského fondu tato pochybení bagatelizují. Příkladem je prezident SVČR JUDr. Tibor Nyitray, který v rozhovoru pro ekonomické zpravodajství ČT24 snižuje závažnost zjištění NKÚ tvrzením, že závěry NKÚ se vůbec netýkají financování podpor v oblasti vína, neboť údajně MZe tyto projekty nefinancuje a vinařů se problém netýká, neboť si své prostředky hlídají dobře (viz záznam ČT24 v příloze). VAČR konstatuje, že je toto prohlášení zcela nedůvěryhodné v situaci, kdy prostředky „hlídají“ zástupci vinařů, kteří zároveň působí v odpovědných orgánech Vinařského fondu, jehož postup byl shledán nezákonným a nehospodárným. Je sice pochopitelné, že nelze od těchto osob v konfliktu zájmů očekávat objektivní hodnocení nálezů NKÚ, VAČR tento stav však považuje za alarmující a velmi nepříznivý pro rozvoj vinařství v ČR.

VAČR se v nastalé situaci dále bude spoléhat na další státní orgány, v jejichž odpovědnosti je vyšetřit zavinění konkrétních osob. Pro VAČR však není důležitá odpovědnost jednotlivců, nýbrž změna systému financování podpory vína v ČR.  Doufáme, že nález NKÚ jako nezpochybnitelné státní autority přispěje k tomuto cíli.

Za VAČR

Josef Valihrach, Jiří Maděřič, Jan Horešovský, Petr Marek

zdroj z NKÚ: http://www.nku.cz/scripts/rka/detail.asp?cisloakce=13/36

Tibor Nyitray v ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095417821-ekonomika-ct24/21441105802

Vyjádření VAČR k průvodním dokladům

Vyjádření Vinařské asociace ČR k průvodním dokladům vyžadovaným SZPI

Dne 23.6.2014 uveřejnila SZPI na svých stránkách dokument nazvaný lakonicky „Vyžadování průvodních dokladů při uvádění do oběhu vinařských produktů“

zde je odkaz:

http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1061781&docType=ART&nid=11973

Dokument vychází z nařízení EK a je platný beze zbytku a odkladu, o jeho formě se povede snad diskuze, ale v současnosti je vyžadován! Nechceme zde vysvětlovat jednotlivé odstavce. Naším cílem je srozumitelně vypíchnout důležité body, které se týkají jen těch co vyrábí a prodávají víno z moravských hroznů.

Předesílám, že my všichni osobně, jako členové Vinařské asociace ČR a členové „mezirezortní komise pro boj s černým trhem s vínem“ při ministerstvu zemědělství se budeme zasazovat za opětovné zavedení možnosti mít fakturu/ dodací list jako alternativní průvodní doklad.

1. Každý převoz vína jehož množství v dodávce překročí 100 l musí doprovázet průvodní doklad ( týká se nejen dopravy k vám ale i od vás)
2. Místo kde je víno skladováno musí být i místem kde je doklad o jeho nabytí uložen. (dodací list musí být ve skladu)
3. Každý obchodník který prodá 100 000 l vína za rok musí vést evidenční knihy.
4. Každý obchodník který prodá méně než 100 000 l vína za rok a má sklad/ sklep musí vést evidenční knihy
5.  Pokud převážíte  víno v nádobách do 5 litrů s etiketou a jednorázovým uzávěrem a celkové množství převáženého vína je méně než 100 l není potřeba převozní doklad. Je vyžadován obchodní doklad.

Odstavce týkající se převozu mezi provozovnami, převozu hroznů a ostatních meziproduktů zde nezmiňujeme, neboť jsou speciálními odnožemi týkajících se vína a v podstatě se dají od nich odvodit.

V dokumentu se objevuje pojem „obchodník se sklepem/ skladem“, co přesně tento výraz znamená vysvětluje Ministerstvo Zemědělství následovně:

Definice maloobchodníka je uvedena v NK č. 436/2009 v čl. 22 pod písm. b) a zní:c) „maloobchodníky“ fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, jejichž podnikatelskáobchodní činnost zahrnuje přímý prodej vína spotřebiteli v malém množství, jež stanovíjednotlivé členské státy s ohledem na charakteristiky svého obchodu a distribuce, s výjimkoutěch, které používají sklepy vybavené pro skladování, případně zařízení pro plnění vínave větším množství, nebo prodávají nebalené víno v rámci ambulantního prodeje;Konec citace

Z výše uvedené citace a zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařstvív platném znění § 3 písm. p) vyplývá, že maloobchodníkem v ČR je ten, který prodá méně než 1000 hl vína konečnému spotřebiteli za vinařský rok. Dále z definice maloobchodníka vyplývá, že maloobchodníkem není ten, který prodává nebalené víno v rámci ambulantního prodeje, a proto má povinnost zabezpečit průvodní doklad nebo zajistit, aby odesilatel byl kdykoliv schopen prokázat správnost zápisů o této přepravě v evidenčních knihách podlekapitoly III NK č. 436/2009.

Sankce, které vyplývyjí z metodiky celní správy:
1. Pokud během přepravy nebude u dodávky průvodní doklad, bude zboží zabaveno i s vozidlem Celní správou.
2. Pokud během přepravy bude u dodávky průvodní doklad ale nebude obsahovat všechny údaje, bude zboží zabaveno i s vozidlem Celní správou.
3. Pokud během přepravy bude u dodávky průvodní doklad ale bude pozměněn či falšován (rozuměj: stačí přepsaný/dopsaný tex rukou) , bude zboží zabaveno i s vozidlem Celní správou.
4. Pokud během kontroly ve skladu/ obchodu/ restauraci nebude přítomen převozní doklad bude zboží zabaveno SZPI/CS a bude provozovna uzavřena. Následně proběhne likvidace na náklady kontrolované osoby.
5. 4. Pokud během kontroly ve skladu/ obchodu/ restauraci nebude přítomen převozní doklad, ale bude neprodleně dodán bude zboží zabaveno SZPI/CS a bude provozovna uzavřena. Následně může dojít k navrácení zboží.

Tak a teď asi to nejdůležitější, tím jsou náležitosti průvodního dokladu. Netýká se to jen dokladů od vinaře k obchodníkovi, ale i pro převoz v rámci obchodních vztahů
Průvodní doklad může být nahrazen prodejkou/ fakturou pokud obsahuje všechny náležitosti a údaje průvodního dokladu VČETNĚ označení jednotlivých polí stejně jako na průvodním dokladu.

tiché víno:

1. Je nezbytná věta na dokladu „Zjednodušený průvodní doklad pro účely daňové kontroly (výrobky podléhající spotřební dani)“.
Jednotlivé body PD:
Bod 1 – odběratel: musí být uvedena oficiální adresa i adresa provozovny.

Bod 2 – pořadové číslo je referenční číslo, jinými slovy číslo faktury. Jelikož jste povinni vést evidenční knihu, do které musí být vždy u příjmu i u výdeje referenční číslo, pak je u příjmu k Vám referenčním číslem naše číslo dokladu, u výdeje od Vás pak Vaše číslo dokladu, které jste dali zákazníkovi.

Bod 3 – není nutné vyplovat

Bod 4 – Příjemce: Fakturační adresa odběratele.

Bod 5 – dopravce: musí být uveden název i DIČ autodopravy (pokud je externí), druh dopravy (silniční) a hlavně tam musí být SPZ vozidla. Na dokladech není umožněno nic dopisovat či přepisovat, paní inspektorka však říkala, že je nepraktičtější použít na SPZ razítko, to by mělo být dovoleno

Bod 6 – není nutné vyplňovat

Bod 7 – dodací adresa, musí být uvedena vždy, pokud se neshoduje s fakturační adresou

Bod 8 – 
1.- musí obsahovat celý název vína,
2.- alkohol,
3.- obsah cukru slovy,
4.- zemi původu,
5.- zda se jedná o CHOP či CHZO,
6.- údaj o alergenech („obsahuje siřičitany …)
7.-  číslo šarže,
8.- druh a počet balení
9.-  v případě, že se jedná o moravská jakostní či přívlastková vína, tak také evidenční číslo jakosti.
10. U vín ze třetích zemí je nutné uvádět číslo VI1, nutno zjistit od dodavatele.

Bod 9 – kód výrobků – 220421 pro lahve (průvodní doklad musí být vždy na láhve, pokud jejich obsah celkově přesáhne 100 l) a 220429 pro sudová vína.

Bod 10 – množství – celkové množství v litrech za fakturu/průvodní doklad

Body 11, 12, 13 není nutné uvádět.

Bod 14 – zde musí být jedna z vět zadaných SZPI ohledně certifikace vína (tedy například Tento doklad slouží jako certifikace moštové odrůdy nebo odrůd a země původu podle paragrafu….).. Pokud obchodujete s někým kdo prodává vína bez CHZO/ CHOP.

Bod 15 –  z toho stačí mít uvedeno, kdo fakturu vystavil a kde, plus podpis (datum je jasné z toho, co je uvedené na faktuře vždy).

A – nevyplňuje se.

Burčák/ částečně zkvašený hroznový mošt

to stejné jen bod 8 obsahuje údaje v tabulce na stránkách SZPI (viz výše ) na

Nehledě na to že drtivá většina všech účetních programů není ochotna pojmout tolik informací o jednotlivých vínech a některá nechtějí ani zásah do formulářů, se jedná z velké většiny o nadbytečné informace. Vždyť každé víno je jednoznačně určeno právě a jen ČÍSLEM ŠARŽE.  Jsme jediný stát v EU, který nemá pro převoz vína na svém území vyjímku, která by umožnila průvodní doklad nahradit obchodním dokladem. Jen pro připomenutí tato výjimka platila od vstupu do EU doposud. Proč není nyní možnost vyjímku znovu povolit?

Příjemný den a možná co nejméně podobných překážek.

Za Vvýbor Vinařské asociace ČR

Jiří Maděřič

Dopis vrchnímu řediteli zemědělských komodit Ministerstva zemědělství ČR

Vážený pane vrchní řediteli Jílku,

dovolte nám,  v souvislosti s nově požadovanými povinnostmi při uvádění vinařských produktů na trh ze strany SZPI, navrhnout změnu v množství požadovaných údajů a průvodních dokladů a zasadit se o snížení administrativní zátěže v našem oboru.

Nově vyžadované povinné údaje a průvodní doklady budou pro každého poctivého vinaře či obchodníka znamenat obrovský nárůst administrativy. Mají-li  tato opatření na trhu s vínem být jednou z hlavních součástí, již několikrát deklarovaného  „boje proti černém trhu „, ke kterému se hlásí i VA ČR, musíme důrazně protestovat. Tato opatření nebyla s VA ČR konzultována a VAČR by nikdy tento návrh ani nepodpořila!

Tato opatření totiž nejdou proti černému trhu, který nepotřebuje ke svému fungovaní ani fakturu, natož průvodní doklad, ale naopak postihuje poctivé živnostníky – vinaře a obchodníky s vínem, kteří jsou schopni vlastním úsilím se postarat nejen o svou rodinu, ale navíc i vytvořit ve svém kraji i další pracovní místa.

Místo podpory podnikání se jim dostává do rukou další soubor byrokratických nařízení zatěžující jejich provoz.  Poctivý vinař/obchodník se bude zabývat implementací nových nařízeních do svých systémů, bude utrácet za jejich správu a to vše proto, aby plnil nastavená pravidla, správně odváděl DPH, DP,Silniční daň, sociální a zdravotní pojištění . Mezi tím, se černý trh bude tlačit k jeho stálým zákazníkům s nabídkou vín bez DPH, bez průvodních dokladů a dalších náležitostí…

Žádáme všechny příslušné orgány, aby učinily kroky k odstranění této nesmyslné byrokracie a naopak věnovaly zvýšené úsilí k aktivnímu vyhledávání nepoctivých „vinařů“ a nelegálních obchodníků s víny v terénu.

Dle našeho názoru požadavkům identifikace postačuje úplný daňový doklad, číslo šarže a všechny ostatní údaje, které jsou již uváděny na etiketě výrobku . Funkci Evidenční knihy u obchodníka splňuje kniha přijatých a vydaných faktur. Požadované množství údajů je pro výrobce a distributory neúnosný.

Nově vyžadované povinnosti pro uvádění vinných produktů na trh najdete pro informaci v příloze.

Pokud autoři těchto byrokratických nařízení budou odvolávat na nařízení EK a jejich argumenty spočívají v povinnosti dodržování nařízení EK, dovolil bych si upozornit právě na nařízení EK NK 436/2009 čl. 24, které připouští udělení výjimky a to právě jednotlivým členským státům EU a která byla doposud uplatňována i u nás.  Zde v odstavci 2. Odchylně od odstavce 1. písm. b)je uvedeno:

a) mohou členské státy u přepravy produktů zahájené na jejich
území stanovit, že průvodní doklad se vystaví podle vzoru
v příloze VII;
b) mohou členské státy stanovit u přepravy produktů, která je
zahájena i ukončena na jejich území, že průvodní doklad
nebude rozdělen do rubrik a požadované údaje nebudou
číslovány podle vzoru v příloze VII.

Dovolte mi upozornit, že tato výjimka je členskými státy hojně využívána s cílem zamezení nadměrné administrativní zátěže vinařů.

Jménem členů i nečlenů VA ČR Vás žádám o zasazení se o změnu těchto nově požadovaných povinností a to nejen v souvislosti s mnohokrát deklarovanou snahou MZe o snižování administrativní zátěže malých a středních podnikatelů.

Děkuji za pochopení

V Moravském Žižkově 1.8.2014

s úctou

Ing. Petr Marek

místopředseda Vinařské asociace ČR

člen mezirezortní komise k problematice černého trhu s vínem

Pět kroků k čistému vínu

Hezký den vážený kolego, příteli, sympatizante, 

doba z kraje roku nás přinutila zamyslet se nad původem  problémů, týkajících falšování vína. Z naší analýzy vyplynulo jednoznačně, že problém je zejména na straně legislativy, která příliš benevolentně umožňuje prodej levných dovozových vín. Není to ani tak z důvodu našeho vinařského zákona, ale hlavně z platné legislativy EU. Proto jsme se rozhodli 19.3. na jednání na SZPI přednést několik možných bodů,které by náš vnitřní trh očistili, bez nárůstu byrokratické zátěže pro vinaře, obchodníky i státní úředníky. Trvalo nějakou dobu než jsme byli schopni vše sepsat tak, jak by to mohlo být uvedeno v novelách zákona a prováděcího předpisu.
Nyní nastal čas Vám naše závěry předložit.
Budeme rádi pokud se náš trh bude schopen vymanit z neznalosti a budeme schopni vysvětlit, že víno někdy nemusí být jen alkohol, ale i zážitek. Kouzlo našich vín je zásluhou hlavně malých a středních vinařů. Bez nich by vinařství na našem území nebylo ničím než obchodovatelnou komoditou.
Budeme dál pracovat, aby vnímání rodinného vinařství bylo intenzivnější

přeji příjemný den
s úctou
výbor VAČR

Návrhy Vinařské asociace ČR
1. Zákaz značení stolních vín (vín bez CHOP/CHZO)  odrůdou. Odrůdou by mohla být značena jen vína zemská, VOC a jakostní. Stolní vína by mohla být označena jen odrůdou, která není zapsána ve státní odrůdové knize.

(toto opatření, výrazně omezí falšování odrůdových vín jako např. Pálava apod. víny z jiných států EU)

2. Nový povinný údaj na etiketě, charakterizující původ hroznů pro výrobu vína. Nově by balení v českém jazyce musela být označena na přední, nebo obou etiketách,  státem nebo oblastí, ze které pochází hrozny pro výrobu vína a to ve velikosti alespoň 50% jiného geografického údaje, minimálně však 5 mm. Za geografický údaj bereme jakékoliv slovo poukazující na sídlo, oblast, nebo jiný zeměpisný údaj uvedený na přední etiketě, třeba i jako součást obchodního názvu firmy.

(toto opatření platí pro všechna vína plněná do nádob všech velikostí, nezvýhodňuje tedy jedny producenty vín před druhými a zcela jasným způsobem orientuje zákazníka při nákupu vína. Použití vlaječky, trikolory či jiného značení neumožňuje označit vína zemí původu hroznů jako Itálie, Slovensko, Maďarsko apod. Náš návrh vychází z hrdosti na původ našich hroznů a nestydíme se ho uvádět na přední etiketě. Zavedení značení pouze našich vín trikolorou vnímáme jako lobistickou snahu plničů o snahu skrýt původ hroznů  vín z  dovozu.)

3. Rozšíření počtu chráněných zeměpisných označení. V dnešní době jsou chráněny 4 názvy odrůd, ze kterých se nesmějí dělat stolní vína. Jsou jimi Muškát moravský, Cabernet Morávia, Frankovka a Ryzlink rýnský. Nabízí se rozšíření například o „Pálava“ (jednoznačné zeměpisné označení),  „Müller Thurgau“ (Thurgau- kanton ve Švýcarsku ). Nabízí se i chránit slova jako „Vinařství“, „Vinný dům“ a „Sklep“ jen pro firmy které vyrábí víno na území ČR z hroznů sklizených na území ČR.(doplnění předchozího opatření)

4. Navýšení rozpočtu SZPI se zvýšením počtu pracovníků, jejich pravomocí a zvýšením efektivity penalizací prohřešků. Stejně důležité je, aby všechny ostatní dozorové orgány vykonávali svou práci korektně. Vinařská obec musí proti takovým vyvíjet tlak a dostat podvodníky na okraj rezortu. Je až zarážející, že drtivá většina prohřešků jde na úkor několika málo firmám, které neustále mají možnost své produkty uvádět na trh. Naše legislativa umožňuje účinný boj proti všem podvodníkům, bohužel nejsou využívány všechny možnosti a tresty za provinění nejsou časté a už vůbec ne demotivační.

5. Vybudování národní vinařské laboratoře, která by umožnila komukoliv vyhotovení rozboru, při podezření na možné nesrovnalosti v enologických postupech. V dnešní době neexistuje u nás laboratoř, mimo SZPI, která by byla schopna ve víně odhalit vodu, glycerol a jiné příměsy a určit geografický původ.

(zřízení laboratoře navrhovala VAČR již před dvěma lety a jsme rádi že náš návrh inspiroval i ostatní sdružení – podporujeme)

České vinařství v kel(g)u aneb Zakázat sudovku umí každej idiot.

Ať se to někomu líbí nebo ne, sudové víno je svébytný pojem v kultuře pití vína. Je pevně zasunutý spolu s určitou emocí do povědomí lidí. „Sudovka“ je neoddiskutovatelná součást tradice pití vína u nás a jak víme, hlavně ve městech je vedle restaurací a sofistikovaných vináren či barů množství více či méně zaplivaných náleven vína, což jsou podniky, které jsou stejně tak plné hostů jako hospody s pivem. Tyto nálevničky jsou (nikoli jen ve městech) zcela specifickou subkulturou, přinejmenším desítky let starou. Je to veskrze pozitivní emoce, která některé konzumenty (ruku v ruce s pocitem dobré koupě) k sudovému vínu stále poutá. Ostatně, na stejnou spotřebitelskou emoci („co je venkovské, to je domácí a dobré“) neustále s oblibou brnkají reklamní agentury za použití takových tradičních symbolů jako je kroj, dřevěný sud s  bodrým vinařem a koštýřem, láhev vína uložená do slámy ve sklípku atd atd…

Nápis v postranní uličce „Sudové víno z Moravy“ vyvolává v obyvatelích města patriotické nálady a touhu po tom, co jim chybí: venkovská pohoda a idyla. Tento „Pavlovův reflex“ stále platí alespoň u generace dnešních čtyřicátníků, padesátníků a starších, kteří ještě pamatujeme a máme zasunutý pocit z našich prvních konzumací vína ve vinárnách (viz např. pražská Blatnička) se sudovým vínem, kdy socialistická oficiální produkce byla především masová (což byly ty hrůzostrašné známky typu Ostravský kahan, Pražský sklepmistr či nepitelné kyselé veltlíny a vlašáky v litrovkách).

Toto vše má jistě i určitý ekonomický rozměr, který pochopitelně nemusí vyhovovat všem. Zejména ne těm, kterým to omezuje zisky v jejich tržním segmentu. Ozývají-li se hlasy volající po zákazu či omezení prodeje sudového vína, je rozhodně na místě se pečlivě zamyslet, kdo takové volání podporuje. Komu a proč tedy sudovka překáží? Především producentům špatné, nekvalitní a levné lahvové produkce, neboť ti se pohybují ve zcela srovnatelné cenové hladině a míří na stejnou skupinu zákazníků. Pokud se tedy při kontrolních odběrech sudovek objevují oprávněně odsuzované vady a nedostatky vín (mimochodem ve stejné nebo dokonce menší míře, jako je tomu u vín v lahvích – viz např. oficiální portál Potraviny na pranýři), pochopitelně je to jednak problém pro poctivé vinaře, ale také požehnanou vodou na mlýn těch, kteří produkují neprodejné množství nekvalitního vína v láhvích. Ti se pak logicky uchylují k různým vysvětlením a desinterpretacím v neprospěch sudového vína, neboť jeho zákaz je nejlevnější a nejefektivnější cestou, jak se zbavit konkurence.

Je realitou, že sudovka je občas pančované svinstvo – především v oněch obskurních trafikách či květinářstvích kdesi u nádraží. Znovu podotýkám, že inspekční nálezy však objevují shodné množství pochybení i u vín v lahvích… Je tedy věcí vinařských vizionářů a podnikatelů, jejichž pohled ulpívá na cílech poněkud vzdálenějších než je pouhá špička vlastního nosu, aby s tím pracovali a moudře kultivovali celé vinařské prostředí a trh s vínem. Problém kvality vína je skutečný problém, ale zakázat cokoli umí každý idiot. Pokud z  kruhů oficiálních vinařských zástupců zaznívá toto volání, považuji to za projev nedostatku invence a převahy touhy po rychlých řešeních, na kterých lze sice krátkodobě vydělat, ale dlouhodobě zcela jistě prodělat. A přes všechny proklamace je toto volání po opaření vysoce nekolegiální.

Vždy mne přepadne smutek, když je odhaleno, že české vinařství stále setrvává v hluboké krizi vizí a v krizi intelektu. Je to důkazem, že absentují osobnosti, které by byly schopny a ochotny přicházet s nápady a koncepčními návrhy, jak tento výjimečný obor posouvat skutečně účinně vpřed, namísto stupidní propagandy o úspěších několika vinařů, jejichž úsilí se vydává za důkaz všeobecné idylky a úspěchu, kterým se pak chlubí zejména představitelé vlivných vinařských institucí. Jako by to snad byl úspěch jejich.

Současný systém je bohužel stále svázán ocelovými obručemi, které ukovala a udržuje výborně organizovaná zájmová skupina, která si při péči o své zájmy počíná zcela profesionálně: ovládá všechny klíčové vinařské instituce jako je Národní vinařské centrum se Salónem vín – jako výkladní skříní propagující tzv. skvělé výsledky. Vinařský fond jako zdroj státních i dalších peněz, Svaz vinařů jako nejvlivnější oborové sdružení, Vinařský obzor jako nejvlivnější vinařské médium atd atd…

Někdo by tento zabetonovaný systém snad mohl nazvat mafiánským, ale nutno uznat, že tu vlastně nejde o žádné skutečné mafiány. Vznik těchto vazeb byl a je umožňován zejména převládající letargií vinařské obce, která se projevuje povětšinou spíše remcáním ale nulovou odvahou a ochotou se tomuto systému aktivně vzepřít. Hrdé, vlivné a sebevědomé hospodáře a sedláky zlikvidoval komunistický režim a tak je scéna nyní stále ještě plná hlavně více či méně malými vinaři, kteří se více či méně ochotně nechávají korumpovat každoročním odkapáváním podpor z Vinařského fondu, zatímco skutečnou moc si usurpuje politicko-ekonomická skupina, která systematicky devastuje celé prostředí zneužíváním státní i ekonomické moci. Osvojený způsob ovládání scény pomocí cukru a biče je takřka dokonalý. Je tu mocný státní fond, za kterým stojí ty největší „kapacity v oboru“. „Budeš-li hodný, dostaneš od nás pár desítek tisíc na své malé podnikání, a když nebudeš hodný, nedostaneš nic, a ještě na tebe můžeme kdykoli poslat kontrolu. A vyrosteš-li i přes naší snahu, vezmeme Tě pak mezi sebe, koneckonců, jsme všichni bratři…“ Skutečností pomáhající udržet tento systém je pak spleť fakticky nesplnitelných nařízení a předpisů. Tato byrokratická džungle pochopitelně dopadá především na menší výrobce, kteří nedisponují právními ani účetními odděleními jako výrobci velcí. Tedy – prakticky každý je tu stíhatelný za chyby v povinných evidencích. Samozřejmě nikoli plošně, to bohužel není ani účelem, ale selektivně. Což ovšem zcela stačí na vyvolání atmosféry strachu a obavy vzepřít se jakékoli moci. A nakonec proč vlastně, když z ní občas i ukápne…

Nutno se však zamyslet, jak dlouho chceme ještě tento systém tolerovat a dopouštět se tak zvětšování propasti mezi námi a úspěchy jiných evropských vinařských zemí. Máme tu přitom pozitivní příklady: funkční systém financování a promyšlená podpora oboru udělala např. z Rakouského vinařství světovou vinařskou velmoc. To se moravským pánům pouze zdá v těch nejdivočejších snech, že by tomu tak mohlo být pod jejich vedením i u nás… Bohužel nikoli a žádná propaganda tomu nemůže pomoci. Situace se v tomto směru bohužel stále zhoršuje a nůžky se rozvírají..

Ale zpět k sudovkám. Stojí za povšimnutí, že je to právě Svaz vinařů ČR, který propaguje jejich zákaz. Pro mne je to další průzračný důkaz, čí zájmy de facto toto sdružení zastupuje. Svaz vinařů se už dlouho snaží popřít fakt, že jsou to především vlivní velcí výrobci, kdo ovládá jeho činnost. A velcí výrobci mají pochopitelně zcela jiné problémy než výrobci menší či malí. Zdání jednotné a jednolité skupiny vinařů, která táhne za jeden provaz, je zcela nesmyslné a praktickým důsledkem je vznik Vinařské asociace, která vznikla právě jako reakce na výše popsaný systém výhod pro velkoproducenty a jim loajální subjekty. Jejich potíže jsou především odbytové. Boj o odbyt a tlak na cenu pak vedou k nejrůznějším nápadům jak použít peníze Vinařského fondu k vlastnímu prospěchu a (stejně jako v ostatních segmentech trhu) to vede k různým podvodům a falšování. Proto jedinou cestou, kterou považuje Asociace vinařů za schůdnou, je důsledná kontrola kvality, a nikoli jakýkoli zákaz. Zákaz sudového vína je totiž stejně nesmyslný, jako zákaz láhvového vína, a stejně absurdní jako kdyby Svaz pekařů brojil za zákaz výroby housek, neboť některé z nich jsou podměrečné.

Věřím pevně, že cestou k lepší kvalitě a způsob jak nastolit směr vzhůru je boj s klientelismem ve vinařství. A že správnou cestou je především důsledné poukazování na poklesky vinařského estabilishmentu spojeného s některými zájmovými vinařskými skupinami. Naši členové Vinařské asociace v souvislosti s kampaní okolo sudového vína a pro svůj odlišný vlastní názor čelí dobře mířeným útokům a zastrašování ze strany zástupců různých vinařských institucí a cíleným osobním útokům. Je to vpravdě nový prvek ve sporu o cesty ve vinařství a je to patrně známka neklidu některých lidí a potvrzení mých výše uvedených slov. A to je dobře. Jakmile se tito lidé (i díky působení naší Asociace) nebudou cítit již tak bezpečně ve svých pozicích jako dosud, sami svůj vliv omezí, neboť jim samotným začne být nebezpečným. A to je cílem, ke kterému se vždy rád ve vidině lepšího vinařství přihlásím.

(Jan Horešovský je předseda dozorčí rady VAČR a vlastník vinných barů Vinograf. Se sudovým vínem neobchoduje.)

Otevřený dopis prezidentu SVČR

Otevřený dopis prezidentu SV ČR.

Pane prezidente Nyitrayi,

analyzovali jsme řadu Vašich vyjádření pro media i na jiných fórech v poslední době a konstatujeme, že jednak obviňujete Vinařskou asociaci z nečestnosti a hlouposti při zveřejňování informací a jednak poškozujete dobré jméno vinařství jako takového. Je nám velmi líto, že se to děje v souvislosti se skutečným palčivým problémem, kterým je poctivost při výrobě a prodeji vína, která nás trápí úplně stejně jako kolegy vinaře ze Svazu Vinařů ČR.

Bohužel musíme konstatovat, že účelově lžete a mlžíte a velmi nepromyšleným způsobem podrýváte důvěru v moravské vinařství jako celku. Navazujeme tak zejména na Vaše vystoupení pro Český Rozhlas Brno (zde) dne 7.2.2014, které jsme přepsali do dokumentu v příloze. Házíte totiž bez rozmyslu všechny vinaře do jednoho pytle svým vyjádřením např: “Čiže, pokuď se zákazník v každém druhém nákupu takového vína (sudového: pozn autora) dočká toho, že mu není prodáváno litr vína, ale třeba jenom půl litra vína a zbytek voda, tak nekupuje levné víno, ale kupuje drahou vodu.“ a vytváříte tak nepřátelskou atmosféru a špatný obraz vinařství užíváním nepřesných informací, které ohýbáte a dezinterpretujete.

Fakt, že téměř polovina kontrolovaných vín, o kterých hovoříte, vykazovala nějakou vadu, je přece něco zhola jiného a je třeba pečlivě vysvětlit, kde všude jsou skutečná pochybení. Vaše tvrzení „Nejsou to jen naše výmysly, ale ta fakta jsou jednoznačná a z těch kontrol vyplývá, že každý druhý nákup byl postižen touto vadou, nemluvím o kvalitě, nekvalitě, ale o tom, že je to víno falešné.“ je nesprávná a nepravdivá.

Pro přesnost tedy níže uvádíme analýzu všech zjištěných přestupků za období 5.8.2013 – 22.1.2014, které pokrývá statisticky přesně normální rozložení zjištění. Ze 108 případů nevyhovujících vzorků bylo problematických 46 odběrů sudového vína, ale z toho „jen 7“ případů byly podvody s přídavkem vody. Generalizace problému je zde nepřípustná a poškozuje paušálně pověst i poctivých vinařů. A především – při bližším pohledu zjistíte, že nejvíce problémů je s lahvovým vínem v retailu a tedy osamocený Váš útok zaměřený pouze na segment sudových vín je zcela nedostatečným a účelovým pojetím problematiky.

Vedle toho popíráte jakékoliv informace o návrzích na omezení prodeje sudového vína a účasti SVČR na těchto aktivitách, ovšem sám v rozhovoru tvrdíte, že disponujete analýzou černého trhu s vínem od října 2013a již jste zahájili o tom jednání. Nechceme zde zmiňovat informace podávané ústně na různých setkáních s Vámi nejen s členy výboru VAČR i Vaše vyjádření na jiných fórech,,, ale všichni (a je jich opravdu mnoho), co Vás slyšeli, vědí své.

Tvrdíte, že jste nic nezačal(i) a že VAČR „pitomě“ informace zveřejňuje. Pravdou však je, že první článek s Vaším komentářem vyšel v Lidovkách dne 29.1. 2014 (zde). Je zde zřejmá a nepopíratelná podobnost rétoriky s Vaším rozhovorem pro ČR Brno a právě tato původní vyjádření byla podnětem pro VAČR k reakci, kterou tak odsuzujete . VAČR reagovala dopisem novinářům, který vyšel 30.1.2014 (zde). Zde jste kategoricky neodmítl naše varování, ale pokoušel jste se věc zlehčovat. Dne 4.2. vyšel další článek v celostátním Deník.cz (zde). V tomto článku úvahy o omezení prodeje sudového vína potvrdil i pan Vajčner ze Znovínu, významný člen SVČR, zatímco Vy jste vše naopak označil za spekulace s vyjádřením, že „nic takového neexistuje“ a podsunul Vinařské asociaci jakési nejasné úmysly.

Pane prezidente, jako osoba s odpovědností a zastávající důležitou funkci s vlivem na dění ve vinařství a osoba reprezentující určitou skupinu vinařů užíváte výroky, které poškozují nás stejně jako celou vinařskou obec. Je nám líto, že patrně nejste kompetentní v otázkách trhu s vínem v ČR, který jak dobře víte, má mnoho podob a segmentů. Žádáme Vás, abyste byl objektivní a ve své snaze za zvýšení kvality vína nepoškozoval zájmy vinařů ve prospěch jiných. Budeme proto nadále pokračovat v informační aktivitě a uvádět na pravou míru Vaše vyjádření i aktivity a budeme apelovat na naše kolegy vinaře, aby Vás konfrontovali se svými názory. Apelujeme i na Vás, abyste byl ve vyjádřeních korektní a odlišil přísně, kdy se vyjadřujete v zájmu členů SVČR a naopak v zájmu všech moravských a českých vinařů jako celku, což, bohužel, není vždy totéž.

Za výbor VAČR

Josef Valihrach

Jiří Maděřič

Petr Marek

Libor Průdek

Josef Dufek

Příloha k dopisu

Vinařská asociace ČR se postavila proti návrhům na zákaz sudových vín i kolkování vín

Valná hromada Vinařské asociace ČR se vyslovila jasně proti návrhům na zákaz prodeje sudových vín a kolkování lahví vína

Pátek 24.ledna 2014 Moravský Žižkov

Valná hromada Vinařské asociace ČR na svém zasedání vyhodnotila dokumenty týkající se podpor některých projektů Vinařského fondu ČR, které získala na základě zákona o poskytování informací.

Valná hromada bohužel konstatovala, že připomínky k fungování VF ČR se ukázaly jako opodstatněné a rozhodla o dalším postupu zejména v případech podezření protizákonného vyplácení podpor.

Dále se členové zabývali problematikou připravovaného návrhu na výrazné omezení prodeje či dokonce zákazu sudových vín. Tato opatření nevidí VA ČR, jako účinná v boji proti nekvalitním nebo falšovaným vínům na českém trhu. Podvodníkům totiž nezáleží na tom, zda své patoky naplní do malé či velké nádoby! Řešení spatřujeme v efektivním využívání současných nástrojů, tedy posílení kontrol v terénu a posílení rozpočtu SZPI. Zákaz prodeje sudových vín povede jen k přenesení problému do segmentu lahvových vín, a výrazně poškodí opět zejména poctivé domácí vinaře, kteří nabízejí kvalitní lahvová vína z hroznů našich vinic.

Oprávněný argument o nedostatku inspektorů v terénu pak neumožní důslednou kontrolu vín plněných do jiných – povolených nádob menšího objemu.

Zákaz prodeje sudových vín VA ČR vnímá, jako opatření vyvolané velkými společnostmi, které jsou pod vysokým konkurenčním tlakem a tímto krokem si chtějí zvýšit podíl na trhu.  Naopak pro mnoho menších vinařů, stejně tak i pro mnohé specializované prodejny s víny by byl tento zákaz likvidační.

V návrhu na kolkování vín spatřuje VA ČR postupný krok k zavedení spotřební daně na víno a nechápe, jak může Svaz vinařů ČR takové opatření navrhnout přesně rok po té, co se i díky úsilí VA ČR podařilo zamezit zavedení spotřební daně. Svaz vinařů ČR již zřejmě zapomněl na výsledky studie, kterou financovali z vlastních zdrojů vinaři z celé ČR.

V podvečerních hodinách pak proběhlo neformální setkání členů a sympatizantů VA ČR. Členská základna Vinařské asociace ČR se rozrostla během jediného dne o necelé dvě desítky členů.

Děkujeme za důvěru.

Za Výbor Vinařské asociace ČR

Josef Valihrach

Ing. Jiří Maděřič

Ing. Petr Marek

Zármutek nad vinařskou obcí

Vinařská asociace s nesmírným zármutkem vyjadřuje hlubokou soutrast všem pozůstalým po nestoru českého a moravského vinařství. Pan prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. nás opustil v požehnaném věku 89 let dnes 7.6. v ranních hodinách. Poslední rozloučení s touto významnou osobností, která spojovala všechny vinaře u nás bude v sobotu 15. června v 17:00 na zámku v Lednici.