Lobkowicz Zámek Mělník

Historie vinařství

Archeologové zjistili, že se v Mělníku pěstovala vinná réva již na úsvitu českých dějin v 9. století. Legenda praví, že se o první výsadbu vinic zasloužila v 10. století Ludmila, dcera vládce pohanského kmene Pšovanů a manželka Bořivoje z rodu Přemyslovců, za účelem zajištění vína pro mešní účely.

Středověk

Ve středověku se stala výroba vína a obchod s ním významnou aktivitou zdejších měšťanů. Důležitou osobností pro rozvoj vinařství na Mělníce se stal císař Karel IV. Vytvořil zákony, které definovaly povinnosti a práva vinařů, zavedl pořádek a podporoval pěstování vinné révy. Je známo, že na Mělník dovezl révu z Burgundska, dnešní Rulandské modré, tedy jednu z nejhodnotnějších odrůd.

Období válek

Období válek v zemi znamenalo vždy i těžké časy pro vinařství, velký úpadek znamenala zejména třicetiletá válka v 17. století. Společensko-ekonomické změny, které přinesla éra industrializace v 19. století znamenaly snížení hospodářského významu tohoto oboru na Mělníku.

Vinařská historie rodu Lobkowicz

Vinařská historie rodu Lobkowicz se datuje k roku 1753 kdy se hraběnka Marie Ludmila Černínová z Chudenicprovdala za Augusta Antonína Josefa, knížete z Lobkowicz. Věnem byly čtyři vinice: Sirotčí, Stará, Mečířská a Redlichova o celkové výměře 19,5 ha. V roce 1798 přivezli z Francie 6 000 kusů sazenic burgundské révy a v letech 1729 – 1803 rozšiřili výměru vinic o 8 dalších, přikoupili Štemberskou, Sázenou, Čenkovskou, Celestínskou, Dolhovku, Kriegerstein, Na Svini a Turbovice.

V roce 1808 zámecké vinařství přikopil vinici Koráb a v roce 1873 Jiří Kristián, kníže z Lobkowicz rozšířil zámecké vinařství o vinici Vraštilku a najmul vinici Thunovskou (roku 1902). Majitel panství Jiří Kristián zLobkowicz (1835 – 1908) se zasloužil o vybudování vinice Sv. Ludmily, která je osázena burgundskou révou a dává Mělníku jeho typický vzhled, který je charakteristický pro Mělník i v dnešní době. Vinice je umístěna ve svahu pod zámkem a byla osázena 15 537 keři révy vinné a zaujímala plochu 1,8 ha.

Největšího rozmachu dosahuje zámecké vinařství v době kdy byl majitelem panství JUDr. Bedřich, kníže zLobkowicz(1881 – 1923) kdy přikupuje vinice Trautmanku, Klamovku, Venclovku, pronajímá si městské vinice v Mělníce a v obci Tuháňská. Nechává vybudovat pod nádvořím zámku Mělník nový moderní sklep sv. Josefa. Zavedl také výrobu šumivého vína, mělnického sektu, jehož výrobu znal zfrancouzské vinařské oblasti Champagne.

Na počátku 20. století a i po vzniku samostatné Československé republiky dochází k novému úpadku mělnického vinařství. Příčin je několik, jedná se o nerentabilitu, přestárlost vinic a její neobnovování, nedostatečné modernizace, nevhodnost odrůdové skladby a neodborné ošetřování vinic.

Éra socialismu

Éra socialismu přinesla zdejšímu vinařství ztrátu kontinuity a zodpovědných vlastníků. V roce 1948 je na Lobkowiczké panství i se zámeckým vinařstvím uvalena státní správa. V roce 1951 je založen Státní statek Mělník a zámecké vinařství je jeho součástí. V roce 1992 je majetek v rámci restitucí opět vrácen do rukou rodu Lobkowiczů. Tehdy sedmasedmdesátiletý restituent Otakar Lobkowicz převedl majetek na svého syna Jiřího Lobkowicze, který žije na zámku v Mělníce dosud. Jiří Lobkowicz obnovil tradici zámeckého vinařství a vlastní produkci.

Začátek nové éry

Nová éra nastala v roce 2009, kdy se po rekonstrukci sklepa sv. Josefa, který byl mimochodem vykopán roku 1909 pod zámeckým nádvořím, vrátila výroba vína zpět na mělnický zámek.

Vinice sv. Ludmily byla jako první převedena do systému EKO zemědělství a postupně ji budou následovat i další vinice. Tento systém je sice náročnější na ochranu révy a v extrémních letech riskantní, ale má velmi pozitivní vliv na kvalitu půdy a révu, která pak vykazuje lepší vitalitu a hrozny vyšší kvalitu.

Celková plánovaná produkce je 40.000 lahví vína ročně. Hlavní portfolio tvoří známková vína, z nichž nejznámější a tradiční je víno Ludmila – bílé a červené a sekt Zámek Mělník.